Cesta čaje a koní - Weinhu YANG

„Pro příslušníky národnosti Bai a Nasi i pro Tibeťany, kteří měli na čajové cestě nejvíce karavan, byl čaj základní potravinou. Potřebovali 6 měsíců, aby urazili cestu tam a 6 měsíců na cestu zpátky. Celý rok na jedno putování v mimořádně nebezpečných přírodních podmínkách. O útocích zlodějů a divokých zvířat nemluvě. Tibeťané a také Baiové a Nasiové skutečně riskovali životy, aby vybudovali prastarou čajovou stezku. Naše dějiny jsou psané kopyty jejich koní.“

„Pro výrobu čajů se používá dvou, tří, v případě výroby oolongů či čaje typu Pchu-er až pěti lístků přilehlých k výhonku. Výhonek (pupen) se označuje jako tip a bývá porostlý bílým chmýřím. K výhonku přiléhá první čajový lístek, orange pekoe, ze kterého je nejkvalitnější a chuťově nejvýraznější čaj, druhý lístek pekoe už poskytuje čaj střední jakosti a zbylé tři lístky pekoe souchong, souchong a congou patří k nižším třídám. Na jakostní černé a zelené čaje se uštipuje jen výhonek a první dva lístky, poeticky nazývané dva lístky a srdíčko. Na nejlepší čaje se uštipuje pouze výhonek a přilehlý lístek. Na dobrý oolong a Pchu-er se dá použít všech pěti lístků. “