Japonské zelené čaje

„Zelený čaj (japonsky: 緑茶 Rjokuča) je v Japonsku všudypřítomný, bývá nazýván „Japonský čaj“ (japonsky: 日本茶 Nihonča) nebo dokonce jen „čaj“ (japonsky: お茶 Oča) a je téměř jediný druh čaje zde pěstovaný.“

„Na rozdíl od čínských zelených čajů se v Japonsku k přerušení oxidace většinou používá horká pára.“

„Důležitým faktorem je pak také použitý kultivar (odrůda) čajovníku, který, stejně jako u vína, dává čajům specifika své chuti.“

„番茶 Banča (Bancha, běžný čaj) - Základní třída japonského zeleného čaje. V japonsku běžně podávaný k jídlu, díky nízkému obsahu kofeinu je vhodný i k večernímu popíjení. Nálev bývá světle zelenožluté barvy, chuť bývá výrazná, často s tóny mořských řas.“

„煎茶 Senča (Sencha, sekaný čaj) - Nejrozšířenější typ japonského čaje. List, jehož oxidace byla zastavena napařením, je svinut do tenkých tmavě zelených jehliček. Sencha označuje způsob zpracování čaje, lze se tedy setkat s čaji velmi nízké kvality až po zcela ručně zpracované exkluzivní čaje, jejichž cena dosahuje takřka astronomických hodnot.“

„冠茶 Kabusé (Kabuse, zakrytý čaj) - Kabusé je čaj zpracovaný stejným způsobem jako Sencha, liší se však tím, že čajovníky byly před sklizní na 10 dní zastíněny. Takové čaje pak mají chuť jemnější a méně trpkou nežli klasická Sencha.“

„玉露 Gjokuro, (Gyokuro, Nefritová rosa) - Čaj, který bývá často špatně označován za nejkvalitnější japonský čaj. Ve skutečnosti se opět jedná o čaj, pro který je charakteristý především způsob zpracování. Je produkován z čajovníků, které byly před sklizní 30 dní stíněny a pro jeho výrobu jsou vhodné jen některé kultivary (např. Gokoh, Saemidori, ...). Nálev těchto čajů bývá velmi plný, kulatý, zelenobílé "mléčné" barvy a velmi syté, nasládlé chuti. V těchto čajích bývá nejzřetelnější typická chuť umami.“

„抹茶 Mačča (Matcha, drcený čaj) - Velmi kvalitní práškový zelený čaj používaný zejména při čajových obřadech. Nižší sorty čaje Matcha se používají i v potravinářství - jako příchuť do zmrzlin a jiných japonských sladkostí.“

„玄米茶 Genmaiča (čaj s hnědou rýží) –banča, jedná se o čaj s přídavkem pražené hnědé rýže (genmai).“

„茎茶 Kukiča (Kukicha, stonkový čaj) - Čaj produkovaný z "odpadu" z výroby čajů Sencha či Gyokuro. Dle sorty bývá v tomto čaji různý podíl řapíků, čajové prachu a zlomkového listu. Chuť většinou bývá lehčí, s výraznými trávovými tóny.“

„玉緑茶 Tamarjokuča (Tamaryokucha) - Zelený čaj, někdy označovaný též jako Guricha, který bývá svinut po vzoru čínských čajů do zakroucených "drátků". Tím se liší od všech ostatních japonských čajů. U některé čajů Tamaryokucha byla oxidace zastavena lehkým pražením, namísto napaření lístků. Takový čaj se pak označuje jako Kamairi Tamaryokucha. Chuť těchto čajů bývá plná, lehce pečená, nasládlá, u nejvyšších sort pak částečně připomíná čaje typu Gyokuro“