Tři poklady Tao - Osho

„Konfucius byl moralista a byl přesvědčen, že kultivací charakteru lze dosáhnout nejvyšších schopností a nejvyššího vědění. Zeptal se tedy: Co učíš o morálce? Co bys mi řekl o pěstování dobrého charakteru?
Lao-c’ se hlasitě rozesmál a řekl: Jen pokud jsi nemorální, zrodí se v tobě otázky spojené s morálkou. A jen postrádáš-li charakter, začneš o něm přemítat. Charakterní člověk si vůbec neuvědomuje, že existuje něco jako charakter. Morální člověk neví, co znamená slovo morálka. Nebuď pošetilí! Nic nekultivuj. Buď prostě přirozený.“

„TAO, JEŽ JE VYJÁDŘENO SLOVY, NENÍ ABSOLUTNÍ TAO…
V nejlepším je relativní. Můžete vyprávět slepci o světle, a přesto dobře víte, že není možné předat mu zážitek světla: nemá přímou zkušenost. Něco mu o světle říct můžete – můžete pro něj stvořit teorii. Slepý člověk se může stát odborníkem na teorii světla, může obsáhnout celý vědní obor, není to žádný problém – a přece nepochopí, co to světlo je. Bude vědět, jakými částicemi je tvořeno, bude znát fyziku světla, bude chápat jeho kouzlo a poezii, ale nepochopí jeho skutečnost – nepochopí, co světlo je. Nemá přímou zkušenost. Všechno, co slepci o světle řeknete, je proto relativní: je to něco o světle, ale není to světlo samo. Světlo se nedá „sdělit“.“

„JAKMILE VŠICHNI POD NEBEM SEZNAJÍ KRÁSU KRÁSOU, OBJEVÍ TÉŽ OŠKLIVOST.
JAKMILE VŠICHNI POD NEBEM SEZNAJÍ DOBRO DOBREM, OBJEVÍ I ZLO.
Lao-c‘ je totální anarchista. Říká: v momentě, kdy začneš myslet na pravidla, objeví se zmatek. Ve chvíli, kdy začneš myslet na Boha, přistoupí k tobě i ďábel – protože myšlení se skládá jen z protikladů, funguje jen v dualitě. Myšlení v sobě skrývá hlubokou dichotomii, je schizofrenické, je to štěpící jev. Proto mistři trvají na dosažení stavu bez myšlenek – jen v takovém stavu jste celiství. V opačném případě jsou ve vás dvě osoby, jste rozpolcení, jste schizofreničtí.“

„JAKMILE VŠICHNI POD NEBEM SEZNAJÍ KRÁSU KRÁSOU, OBJEVÍ TÉŽ OŠKLIVOST.
JAKMILE VŠICHNI POD NEBEM SEZNAJÍ DOBRO DOBREM, OBJEVÍ I ZLO.
Na Západě je schizofrenie běžným jevem,neboť všechna západní náboženství jsou v zásadě schizofrenická: rozdělují. Říkají: „Bůh je dobro.“ Čemu potom přisoudit všechno zlé? Bůh je jenom dobrý – proto nemůže být zlý, ale v životě je hodně zlých věcí – čemu tedy přiřadit zlo? A tak se musí objevit ďábel. Ve chvíli, kdy stvoříte dobro, automaticky stvoříte také zlo. Musím vám něco říct: Lao-c‘ nikdy o Bohu nemluví. Nikdy. Ani jednou nevyřkl slovo „Bůh“, protože jakmile ho vyřknete, stejnými dveřmi vstoupí i ďábel. Otevřete dveře – a přijdou spolu. Myšlení se odvíjí v protikladech. “

„Opusťte dualitu, přestaňte rozdělovat. Zapomeňte na schizofrenické postoje. Vsaďte na jednoduchost. Když budete jednoduší, nebudete vědět, jací jste – zda jste krásní nebo oškliví.“

„OBTÍŽNÉ A SNADNÉ SE NAVZÁJEM TVOŘÍ,
DLOUHÉ A KRÁTKÉ SE NAVZÁJEM MĚŘÍ,
VYSOKÉ A NÍZKÉ SE NAZVÁJEM POJÍ,
TÓNY A HLAS V HARMONII SE SLUČUJÍ,
PŘEDTÍM A POTOM SE NAVZÁJEM SLEDUJÍ

Lao-c‘ vysvětluje, že protiklady nejsou ve skutečnosti protiklady, ale komplementární části: jedna doplňuje druhou. Neoddělujte je od sebe, takové dělení je umělé a nepravdivé; protiklady tvoří jeden celek, jsou na sobě navzájem závislé. Jak by láska mohla existovat bez nenávisti? Jak by soucit mohl existovat bez zloby? Jak by život mohl existovat bez smrti? Jak by štěstí mohlo existovat bez neštěstí? Jak by mohlo nebe existovat bez pekla?“

„Tao je úplnost. Úplnost není dokonalá, nemůže být dokonalá – protože je živá. Dokonalost je vždy mrtvá – co se stane dokonalým, zemře. Jak by dokonalé mohlo žít? Nepotřebuje žít. Nemůže žít. Popírá svou druhou polovinu.“

„Život existuje díky napětí mezi protiklady, díky jejich setkávání. Pokud je odmítáte, možná jednou budete dokonalí, ale nebudete celiství, něco vám bude chybět. Jakkoli je Buddha nádherný, něco mu chybí. Lao-c‘ není tak krásný, není tak dokonalý.
Oba dva stojí před vámi: Lao-c‘ vypadá obyčejně a Buddha vypadá pozoruhodně, jedinečně. Pamatujte si však, co vám říkám: v Lao-c’em existují tisíce buddhů. Je hluboce zakořeněn v zemi a sahá vysoko do nebe. Je obojím, je nebem i zemí, je spojením protikladů.“

„Lao-c‘ věří ve vzájemnou podmíněnost. Říká: „Ber všechno takové, jaké to je, nerozhoduj se.“
Vypadá to jednoduché, a přesto je to ta nejtěžší věc na světě, protože mysl si chce vybírat. Mysl žije skrze rozhodování. Pokud se nerozhodujete, mysl začne ztrácet na síle. A to je cesta Lao-c’eho. Chcete-li utišit mysl, přestaňte volit mezi polaritami. Proto Lao-c‘ nedává žádné meditace. Nebylo jich třeba.
Žijte život tak, jak přichází – plyňte v jeho proudu. Nesnažte se ze všech sil někam dostat. Nežeňte se k cíli; užívejte si každý moment v jeho úplnosti a nestarejte se o minulost ani o budoucnost. Ve vaší duši se zrodí symfonie, setká se ve vás nejnižší s nejvyšším a pak – pak se z vás stanou boháči.“

„Skutečně krásná osoba, skutečně harmonická osoba nic neodmítá. Odmítání je v rozporu s existencí. Všechno byste měli přijmout, nasát, vstřebat. To je pravé umění. Pokud něco odmítáte, ukazujte tím, že nejste umělci. Všechno, co vás potká, byste si měli osvojit, vstřebat a upotřebit. Pokud vám stojí v cestě balvan, nezavrhujte ho, využijte ho jako nášlapný kámen.

PROTO MOUDRÝ
JEDNÁ, ANIŽ ZASAHUJE…“

„TAO JE JAKO PRÁZDNÁ NÁDOBA.
JEJÍ UŽITEČNOST SE NIKDY NEVYČERPÁ.
JAK NEPOCHOPITELNÉ!
Tao je široširé prázdno, z něhož vše povstává a do něhož vše padá zpátky. Je nevyčerpatelné, protože nemá žádné meze.
Možná nevíte, že nula byla objevena v Indii, poněvadž Indie si uvědomila, že vše povstává z nicoty, z nuly, a vše se do ní vrací zpět. Vaše cesta vede od nuly k nule. Koncepce nuly, šunjáta, prázdnota, je základem vší matematiky. Pokud byste odstranili nulu, matematika se zbortí.“

„A v tom je smysl meditace: stát se uvnitř prázdnými. Ani myšlenka se ve vás nezachvěje…žádný obsah, jen prázdno. V tom okamžiku zmizí veškerá mizérie, protože ta existuje jen v myšlenkách; zmizí smrt, protože i smrt existuje jen v myšlenkách; zmizí minulost, protože celé její břemeno nesete ve svých myšlenkách; rozplynou se ambice, neboť jak byste bez myšlenek mohli být ambiciózní? Jak byste se bez myšlenek mohli zbláznit?“